|
|
Diet after retirement: Does working after retirement matter?
Hrušková, Barbora ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Bertoli, Paola (oponent)
Barbora Hrušková Abstrakt Vyváženou a zdravou stravou lze předcházet chronickým, kardiovaskulárním a onko- logickým onemocněním a dalším vážným zdravotním problémům. Dodržování zdravé stravy je proto nezbytné ve všech fázích života a stáří není výjimkou. Tato diplomová práce zkoumá vliv zaměstnání po odchodu do důchodu na stravování penzistů pomocí dat z průzkumu Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). K analýze jsme použili párování pomocí propensity skóre a logistickou regresi, zároveň jsme aplikovali robustní standartní odchylky. Naše závěry ukazují, že penzisté, kteří začnou znovu pracovat poté, co byli již po určitou dobu v důchodu a nezaměstnaní, mají o 9 procentních bodů vyšší pravděpodobnost, že zvýší konzumaci masa, ovoce a zeleniny, ve srovnání s jejich protějšky, kteří do zaměstnání nenastoupí. Nejsou zjištěny žádné významné rozdíly ohledně vlivu nástupu do zaměstnání na změnu konzumace mléčných výrobků, luštěnin & vajec. Z výsledků však také vyplývá že pravděpodobnost každodenní konzumace masa je o 4 procentuální body nižší u pen- zistů, kteří pracují po odchodu do důchodu, ve srovnání s penzisty, kteří po odchodu do důchodu nepracují. Proto tedy zdůrazňujeme, že pro úplný obrázek o tom, jak se mění stravování penzistů na základě práce po odchodu do důchodu, je ideální...
|
|
|
Vyrovnávání se s odchodem do důchodu
ŠKARKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou odchodu do důchodu. Cílem práce je zjistit, k jakým změnám dochází v životech lidí po odchodu do důchodu a jak se s těmito změnami vyrovnávají. Práce má dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá tématy jako je stáří a vyrovnávání se s ním, ageismus, odchod do důchodu a s ním spojené psychologické aspekty, adaptační teorie a reakce člověka na změny. V poslední kapitole teoretické části jsou zmíněny možnosti využití volného času po odchodu do důchodu. V empirické části práce je specifikován výzkumný cíl a výzkumné otázky, je zde popsána metodologie výzkumu, včetně sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru a následné analýzy otevřeným kódováním. Dále etické aspekty výzkumu, popis výzkumného souboru a výsledky prezentované pomocí kategorií a kódů.
|
|
|
Přechod z pracovního procesu do starobního důchodu
Štanclová, Marie ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá změnami, které probíhají u lidí, již odešli do starobního důchodu. Řeší zejména dopad na jejich další život v poslední etapě života. Následně pak také zvládnutí odchodu do důchodu, jak se při něm lidé cítí, popisuje jednotlivé změny, které u člověka probíhají. Dále pak zmiňuje informace o důchodu, druhy důchodů. Popisuje, jak může probíhat příprava na něj, adaptace. Zmiňuje se o rolích, které má člověk před odchodem do důchodu a po něm. Popisuje reakce seniorů samotných, jejich vnímání této etapy a zároveň, jak na ně reaguje jejich okolí. Veškeré informace byly, zjišťovány u oslovených respondentů, kteří si již prošli odchodem do důchodu. Byla s nimi provedena metoda strukturovaného rozhovoru a získané informace byly následně zpracovány.
|
|
|
Důvody pro setrvání na trhu práce u seniorů v ČR
Krejčová, Aneta
Současná demografická situace v ČR, je taková, že česká populace stárne. Proto je důležité, aby se zvýšila zaměstnanost osob starších 50 let. Cílem diplomové práce je identifikace faktorů, které ovlivňují české seniory při rozhodování o odchodu do důchodu, a návrh doporučení pro zvýšení zaměstnanosti osob starších 50 let. Pro určení těchto faktorů jsou analyzovaná sekundární data z databáze SHARE z let 2011, 2013 a 2015. Dále jsou výsledky kvantitativního průzkumu doplněny hloubkovými rozhovory, které byly zaměřeny na důvody setrvání na trhu práce u seniorů. Mezi nejvýznamnější identifikované faktory patří: spokojenost s prací, počet chronických onemocnění, příjem domácnosti na osobu, počet hodin odpracovaných za týden, míra deprese, subjektivně vnímané zdraví, fyzická náročnost práce, stupeň vzdělání. Na základě výsledků vlastní práce byla navrhnuta doporučení pro stát, regiony, společnosti a jednotlivce. Konkrétně změna penzijního systému, centrální organizace pro podporu zdraví seniorů, podpora vzdělávání seniorů, aplikace postupného odchodu do důchodu a tzv. bridge jobs, pozice mezigeneračního mentora, ergonomie pracoviště, podpora aktivního životního stylu, zakládání klubů.
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako mezník v životě člověka
PELEJOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématikou odchodu do starobního důchodu a změnami, které tento mezník v životě člověka provázejí. Téma je aktuální s ohledem na demografické stárnutí populace nejen v České republice. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na otázky demografického vývoje a jeho dopadu na společnost. V dalších kapitolách jsou popsány jednotlivé změny provázející stáří, změny tělesné, psychické, kognitivní a sociální. Obsahem následujících kapitol je zamyšlení se nad faktory, které ovlivňují život seniorů zdraví, pohyb, ekonomický příjem, smysl života a spiritualita. Jedna z kapitol je věnována také problematice sociální exkluze a potřeb seniorů. Cílem práce je zjistit, jaké dopady má odchod do starobního důchodu na život člověka a uspokojování jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. Dílčím cílem je zjištění, zda změna sociálního statusu vede k sociální izolaci seniorů. Zvolena byla kvalitativní výzkumná strategie. Použita metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byli senioři ve věkové kategorii šedesát pět let a více, kteří byli vybráni na základě postupného výběru prostřednictvím metody Snowball sampling. Analýza získaných dat byla provedena otevřeným kódováním, které umožňuje rozložit text na menší útvary. Ke grafickému zobrazení získaných informací byly použity myšlenkové mapy. Bylo zjištěno, že čtyřicet čtyři procent seniorů se myšlenkami na stáří a důchodový věk nezabývalo v době, kdy byli pracovně aktivní. Senioři starší sedmdesáti let očekávali odchod do důchodu s přesvědčením, že budou ve stáří finančně zajištěni důchodem vypláceným státem. O finančním zajištění v podobě spoření nebo pojištění nepřemýšleli. Zajímavé bylo zjištění, že všichni senioři vnímali určité změny, ke kterým u nich došlo v souvislosti s odchodem do důchodu. Dvě třetiny z nich se nadále věnovaly svým koníčkům a nepociťovaly žádná omezení v podobě nedostatku příležitostí či nedostatku finančních prostředků k realizaci těchto koníčků. Výsledky ukázaly, že s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem se výrazně mění hodnotový žebříček. V mládí tito lidé upřednostňovali zájmy rodiny a její finanční zabezpečení. Ve vyšším věku kladou na první místo zdraví své i svých nejbližších. Zajímavé rovněž je, že čeští senioři sice považují vyplácené důchody za nízké, v zásadě jsou však spokojeni a se svými financemi vycházejí. Ti, kterým to zdravotní stav dovoluje, i nadále pracují a jsou schopni peníze ušetřit. Odpovědi na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů byly rovněž zajímavé. Počáteční vyčerpání a řada zdravotních problémů při nástupu do starobního nebo předčasného důchodu postupně odeznívala a senioři se v současné době cítí relativně dobře, pouze s malými zdravotními obtížemi. U některých dokonce došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Přínosem výzkumu je, že není důvod se obávat výrazné životní změny v podobě odchodu do starobního důchodu. Senioři mají v dnešní době dostatek příležitostí k seberealizaci, a pokud sami nechtějí, není zde důvodná obava ze vzniku sociálního vyloučení a izolace. Rovněž se prokázala generační soudržnost mezi členy rodin. Senioři se mohou o své potomky v těžkých chvílích opřít.
|
|
|
Přechod z pracovního procesu do starobního důchodu
Štanclová, Marie ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá změnami, které probíhají u lidí, již odešli do starobního důchodu. Řeší zejména dopad na jejich další život v poslední etapě života. Následně pak také zvládnutí odchodu do důchodu, jak se při něm lidé cítí, popisuje jednotlivé změny, které u člověka probíhají. Dále pak zmiňuje informace o důchodu, druhy důchodů. Popisuje, jak může probíhat příprava na něj, adaptace. Zmiňuje se o rolích, které má člověk před odchodem do důchodu a po něm. Popisuje reakce seniorů samotných, jejich vnímání této etapy a zároveň, jak na ně reaguje jejich okolí. Veškeré informace byly, zjišťovány u oslovených respondentů, kteří si již prošli odchodem do důchodu. Byla s nimi provedena metoda strukturovaného rozhovoru a získané informace byly následně zpracovány.
|
|
|
Poor health and early exit from labour force: an analysis using data from Survey of Health, Aging and Retirement in Europe
Hausenblas, Václav ; Pertold, Filip (vedoucí práce) ; Maďarová, Henrieta (oponent)
Poor health and early exit from labour force: an analysis using data from Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Václav Hausenblas 12. května 2011 Abstrakt Zdravotní stav je považován za jednu z hlavních determinant rozho- dování o odchodu do duchodu. Většina současné literatury implementuje zdraví do empirických modelů skrze proměnné, které jsou založeny na in- formacích o subjektivním hodnocení zdraví mezi respondenty výběrových šetření. Takovéto měření zdraví však může vnést zkreslení do výsledku těchto studií, pokud je hodnocení závislé na sociálním a ekonomickém postavení dotazovaných. Práce srovnává tento typ odhadu s odhady vy- užívajícími širokou škálu informací o zdraví z projektu Survey of Health, Aging and Retirement in Europe. Pro odhad modelu předčasného odchodu do důchodu je aplikováno několik ekonometrických a vícerozměrných sta- tistických metod. 1
|
|
|
Uplatnění seniorů na trhu práce v České republice
PODLEŠÁKOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou uplatnění seniorů na trhu práce v České republice. Nejprve charakterizuje pojem senior a stáří. Dále jsou zmíněny biologické a psychologické změny, které s sebou stáří přináší. V souvislosti s tím jsou jmenovány silné a slabé stránky, kterými senioři disponují a které mohou mít vliv na jejich uplatnění na trhu práce. Dle údajů Českého statistického úřadu je objasněna aktuální situace, ale je vyvozen i možný vývoj uplatnění seniorů na trhu práce. Po první, teoretické části následuje druhá, praktická část obsahující dotazník. Data získaná z dotazníku jsou v závěru porovnána s již provedenými průzkumy Evropské unie.
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako významný předěl v lidském životě
LUKEŠOVÁ, Jana
Práce se zabývá odchodem do starobního důchodu jako významným předělem v lidském životě. Teoretická část charakterizuje pojmy stárnutí a stáří, dále pohled společnosti na seniory. Stěžejní část teoretické práce se zabývá důchody, odchodem člověka do penze, následně fázemi prožívání související s odchodem do penze, důchodovým pojištěním a druhy starobních důchodů a podmínky nároku na starobní důchod. Praktická část obsahuje, kvalitativní výzkum, který sleduje, s jakými očekáváními lidé vstupovali do starobního důchodu a zda se jim tato očekávání naplnila, či nikoliv. Výzkum byl rozdělen na tři okruhy otázek: odchod do důchodu, očekávání a život v důchodu. Cílem bylo zjistit, zda očekávání lidí před vstupem do důchodu a následně v důchodu byla splněna.
|
host ::
RSS.